Psychologie tvorby
Milí kolegové, přátelé, žáci,
protože jsou mezi Vámi mnozí, kteří mají výborné znalosti kresby a malby, jinými slovy – jsou dobří malíři – rádi bychom Vám dali možnost vzdělávat se v tom nejvyšším patře umělecké tvorby a tím je psychologie tvorby. Teď už to není o „ruce“, ale o „hlavě“ a tvůrčím způsobu myšlení.
Dáme Vám nahlédnout do naší učebnice, která se jmenuje dost divně: „Jak se Jirka promailoval k pochopení“.
Tento zvláštní název není náhodný. Vznikl tak, že se náš spolupracovník a malíř, který žije v Londýně, snažil porozumět tvorbě a životu. Zjistil, že tyto dva aspekty existence jsou neoddělitelné. Udělal to, co by asi udělal každý z nás. Začal se ptát. Protože jsem byla roky jeho učitelkou a stále jsme přátelé, obrátil se na mne. Jenže odpovědi nebyly jednoduché a k tématům bylo nutno se vracet a promýšlet je.
Rozhodla jsem se proto napsat příručku o psychologii tvorby formou odpovědí na otázky, zasílané mailem. A to nejen pro Jirku, ale pro všechny zájemce.
Snažila jsem se v ní vysvětlit, co je to stav tvorby, jak se do něj dostat, jakou roli v tvorbě hraje ego každého z nás, čím se liší bezejmenné a pojmenované a proč je obojí v umění nezastupitelné, co dělat, aby nám tvorba neprotekla mezi prsty.
Po malých dávkách Vám, kteří se o umění zajímáte do hloubky, budeme poskytovat informace, bez kterých se skutečná tvorba neobejde.
Předem ale varuji nepřipravené: opravdová tvorba se dotýká podstaty každého z nás a to, co tam v hloubce najdeme, se nám nemusí líbit. Nemluvě o tom, že mnozí budou mít pocit, že skriptum je psáno cizím jazykem. Není, ale také není určeno na jedno čtení, ale ke studiu.
Je jedno, kde začneme, proto začínám odzadu. Nejdřív Vám nabídneme ukázku z posledního, jedenáctého mailu. Znovu opakuji, že ukázky Vám budeme předkládat po částech, vždy po několika odstavcích. Dalších pár slok poskytneme cca za čtvrt roku, takže máte dost času na samostudium. Jsem velmi zvědavá, zda Vás psychologie tvorby zaujme.
Hana Kocourková, autorka
